Speciál „Teplotní stres“:

Léto nepřináší jen vysoké teploty. Zejména pro naše dojnice představuje teplé období velký stresový potenciál. Stres z horka může vést ke snížení příjmu krmiva, snížení užitkovosti a zhoršení plodnosti. Zde si přečtěte, jak rozpoznat tepelný stres, jaké má účinky a jak před ním můžete svá zvířata nejlépe ochránit!

Komfortní teplota dojnic se pohybuje mezi 4 a 16 °C. V tomto teplotním rozmezí nepotřebuje dojnice vynakládat žádnou dodatečnou energii na chlazení nebo ohřívání těla. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a teplotě 20 °C již hrozí riziko tepelného stresu. I při mírném tepelném stresu se zvyšuje frekvence dýchání zvířat, rozšiřují se cévy a projevují se první účinky na mléčnou užitkovost.

Příznaky různých úrovní tepelného stresu (THI: index teploty a vlhkosti), zdroj: LFL 2018

Vliv tepelného stresu na trávení

Pokud je zvíře v termoneutrálním pásmu (THI <68), probíhá prokrvování normálně. V trávicím orgánu – střevě, dochází k čistému „odstínění“ obsahu střeva. Jinými slovy, vnitřek těla je dobře chráněn před vnějším prostředím díky dobře fungujícímu prokrvování, takže do těla krávy nemohou proniknout žádné toxiny ani bakterie.

Pokud se kráva dostane do tepelného stresu, cévy se začnou rozšiřovat, zejména na povrchu těla. Krev je směřována především na povrch těla, což znamená, že vnitřní orgány již nejsou prokrvovány v normální, intenzivní míře. Tím jsou postižena i střeva. To může vést ke známému " leaky gut Syndrom – syndromu děravého střeva ": dojde ke snížení prokrvování střevních buněk, což znamená, že bariéra mezi vnitřkem a vnějškem těla již není dostatečně uzavřena. Výsledek: toxiny a bakterie se dostávají do krevního oběhu a oslabují zvíře. Na obranu se musí aktivovat imunitní systém, který v této stresové situaci z horka spotřebovává další energii. Během prvních 12 hodin aktivace imunitního systému tak metabolismus krávy spotřebuje přibližně 1000 g glukózy, což odpovídá asi 3 kg mléka. Kromě toho trpí příjem krmiva, což znamená, že pokles mléka může být ještě větší. Zvyšuje se riziko mastitidy, metritidy a častějšího výskytu zadržených lůžek.

Tepelný stres a příjem krmiva

V teplých ročních obdobích je důležité, zda se teplota v noci ochladí pod 20 °C. Pokud ne, dochází ke zhoršení příjmu krmiva. Lze předpokládat, že to jsou 2 až 3 kg sušiny (DM), což odpovídá denním ztrátám mléka 5 až 6 kg. Je třeba také poznamenat, že příjem vody se zvyšuje až o 100 % (až 200 litrů vody na zvíře a den).

Tepelný stres a plodnost

Tepelný stres narušuje vývoj a zrání folikulů. Snižuje se hladina hormonů, což oslabuje příznaky říje. Tyto účinky tiché říje v kombinaci s narušeným dozráváním oocytů snižují plodnost u zvířat vystavených tepelnému stresu.

Boj proti tepelnému stresu během laktace

1. Udržujte vysoký přísun vody: alespoň jedna napáječka na 20 zvířat, běžná délka hrany napáječky 10 až 15 cm na zvíře, průtok alespoň 20 litrů za minutu (lépe 60 litrů).
2. Maximalizujte koncentraci energie a stravitelnost, stabilizujte pH bachoru a podpořte bachorovou fermentaci: výběrem vysoce kvalitních krmiv, optimalizací zdrojů koncentrovaných krmiv (zdroje škrobu, neškrobové energetické komponenty), zajistěte dostatečné zásobení vlákninou (použití živých kvasinek zajistí lepší trávení vlákniny obsažené v krmné dávce).

→ pro podporu přísunu energie se doporučuje používat krmné tuky, jako je DextroFat Protect® nebo DairyFat C16. Oba produkty obsahují jedinečnou kombinaci bachorově chráněných tuků a cukrů, které poskytují cennou energii v tenkém střevě a tím zároveň ulehčují metabolismu. DextroFat Protect® a DairyFatC 16 díky své bachorové ochraně obcházejí trávení v bachoru, což znamená, že při jakémkoli trávicím pochodu nevzniká žádné dodatečné teplo. Použití krmných tuků tak přispívá k termoregulaci zvířat v letním období.

3. Optimální úprava kationtové a aniontové bilance, která zajišťuje optimální pufrování hodnoty pH v bachoru. Kromě toho se podporuje resorpce těkavých mastných kyselin v bachoru. Pufrující přípravek SanBuffer® s inteligentní kombinací různých pufrujících složek nabízí trvalé pufrování bachoru, přičemž hodnota pH bachoru je pufrována po delší dobu než u běžných jiných pufrovacích přípravků.
4. Zvýšení množství minerálního krmiva pro kompenzaci zvýšených ztrát v létě: v případě mírného tepelného stresu se doporučuje zvýšit množství minerálního krmiva o 10 %, v případě silného tepelného stresu se doporučuje zvýšit přísun minerálního krmiva o 15 až 20 %.

Tepelný stres u suchostojných zvířat a jeho vliv na potomstvo

Studie v USA (Florida) zkoumaly účinky tepelného stresu v posledních šesti týdnech březosti na potomstvo těchto tepelně stresovaných zvířat.

Výsledky:

• Narozená telata měla v průměru o 5 kg nižší porodní hmotnost.
• Telata přijala z mleziva nižší množství imunoglobulinů.
• Úmrtnost do 1. laktace byla významně vyšší než u telat, jejichž matky nebyly vystaveny tepelnému stresu v pozdní březosti.

Kromě toho se u budoucích prvotelek projevila v prvních 35 týdnech laktace o více než 5 kg nižší denní dojivost, viz obrázek 2.

graf_01.jpg

Obrázek 2: Vývoj mléčné užitkovosti jalovic, které byly v děloze matky vystaveny tepelnému stresu, ve srovnání se zvířaty, která tepelnému stresu vystavena nebyla (Monteiro et al 2014, Monteiro et al 2016).

Eliminace tepelného stresu v období stání na sucho

1. Udržujte vysoké zásobení vodou: Minimálně jedna napáječka na 20 zvířat, běžná délka hrany napáječky 10 až 15 cm na zvíře, průtok nejméně 20 litrů za minutu (lépe 60 litrů), nejméně dvě napáječky na skupinu zvířat (i při malé velikosti skupiny!).
2. Optimálně vyvážená krmná dávka z hlediska obsahu vlákniny, energie a bílkovin.
3. Stabilní krmná dávka: Je třeba se vyhnout zahřívání krmné dávky na žlabu. Toho lze dosáhnout přísnou hygienou krmného stolu a silážní jámy, používáním doplňkových látek, které stabilizují krmnou dávku, a přesunem předkládání krmné dávky do chladnějších večerních hodin.

Chcete být také připraveni na horko ve stáji? Domluvte si ještě dnes schůzku se svým poradcem společnosti Sano.